Cyklostezka Bečva a cyklostezka podél Baťova kanálu

Tato akce byla připravena organizačním výborem pro skalní příznivce našeho klubu, podobně jako loňská akce Maloja tour, jen s tím rozdílem, že letošní několikadenní putování bylo pouze po vlasti České. Termín akce silně závisel na počasí a na možnostech jednotlivých, přihlášených členů. Přes veškeré rozmary počasí, byl konečný termín stanoven na 14. – 17. června 2012 a v plánu bylo cca 400km.

Pečlivě a do detailu připravovaný odjezd nakonec dopad tak, že většina členů výpravy ( Já, Pavel, Zdeněk, Pepa a Vlado ) se přesunula do Valašského Meziříčí vlakem, kde se na nádraží sešla celá skupina v síle osmi bikerů. No teda vlastně sedmi, protože tady na nás netrpělivě čekal vedoucí klubu s manželkou , protože vlak z Hranic měl zpoždění a Milana, který vyjel o dva dny dřív, jsme přibrali nedaleko cestou. Zpoždění vlaku, však nemělo závažný vliv na další průběh výpravy.

 

To jsme tedy byli už konečně všichni a vyrazili směr Rožnov pod Radhoštěm. První den nám počasí zrovna moc nepřálo. Bylo docela chladno a občas bylo nutno se ukrýt před přeháňkami, které nás většinu dne doprovázely. Přes Dolní, Prostřední a Horní Bečvu všichni vystoupali až Třeštílku, kde byl překonán hřeben Beskyd a po zelené značce jsme sjeli do Babské a napojili se na Vsetínskou Bečvu. Přes Velké Karlovice, Karolínku a Huslenky nás čekal cíl první etapy v Janové v penzionu.
Druhý den nás už čekal slunečný den a trasa přes Vsetín, Meziříčí, Hranice, Lipník a Přerov opět kolem Bečvy až do Kroměříže. Tady nás z neznámých, pravděpodobně závažných, důvodů opustil vedoucí klubu s manželkou. Dál nás pokračovalo pouze šest. Na reklamních poutačích nabízený penzion Asterix v Napajedlech, nám byl střechou nad hlavou po druhém dni putování. Přes telefonické zabookováni noclehu nás překvapilo prostředí penzionu s nonstopem.

 

Třetí den jsme si dovolili trošičku ošvindlovat naplánovanou trasu, protože se nám zdálo zbytečné v třicetistupňovém vedru se táhnout až do Břeclavi, když jsme někde u Mušova měli nabrat Petra, který se vracel z Vranovské přehrady ze školního srazu. Cyklostezkou kolem Baťova kanálu jsme dorazili až do Hodonína. Tady byla kolektivně schválena nová trasa přes Bojanovice, Bílovice, Rakvice a po hrázi Novomlýnské nádrže až do Iváně. V penzionu Zdeňka na nás již netrpělivě čekal Petr a hlídal stůl u televize, abychom po náročné etapě mohli shlédnout fotbalové utkání naší reprezentace na Euru 2012. Po chutné večeři, vyhraném zápase nad Polskem a několika pšeničných speciálech se nám  po našlapaných kilometrech spokojeně usínalo.

Poslední, nedělní etapa proběhla již opět za krásného slunečného počasí.  Po snídani v penzionu skupina vyrazila z Iváně po již známé trase na Pohořelice a Dolní Kounice. Nedělní ráno nám však připravilo nemilé překvapení v podobě uzavřených tankovacích zařízení. Přes zastávku v bufetu v Kounicích byl spoleh na zámeckou hospodu v Oslavanech, kde došlo na předávání informací s Oslavanským cykloklubem. Drobné občerstvení čekalo výpravu u mě na zahradě. Po lahváči ze šestého schodu a gulášové polívce už se dál nikomu ani pomalu nechtělo. A tak Pavel s Vladem vyrazili v předstihu a ostatní jsem jel ještě vyprovodit na půl cesty. U živitelky se torzo týmu rozdělilo. Zatímco Pepa se Zdeňkem pokračovali na Třebíč, já s Milanem a Petrem pokračoval do Kramolína, kde nás čekal ještě Kamil. Následovaly dvě piva, odpočinek a usínání….

Za čtyři dny výprava našlapala okolo 420 km a ukázalo se, že se po domluvě dají i trasy operativně změnit. Většina účastníků zájezdu byla nad míru spokojena i když během výpravy vyvstala spousta otázek, které bohužel zůstanou nezodpovězeny…