Dolní Bojanovice 2014
Stejně tak jako loni zavítal náš FOFO BIKE TEAM do Dolních Bojanovic z jednoho prostého důvodu a to proto, že se loňská expedice v této Podlužácké krajině všem nesmírně zalíbila. Z tohoto důvodu byly veškeré návrhy přehlasovány a vrátili jsme se po roce opět na Orlovnu v Dolních Bojanovicích.
Dnem „D“ jak už je uvedeno v nadpise byl stanoven na pondělí 7.7.2014. Přesun do cílové stanice byl individuální a tak se náš pětadvacetičlenný peloton rozdělil na dvě skupiny. Jedna, co vyrazila po ose a druhá, která se jela zabydlet a následně vyrazila první skupině naproti, tak jako vždy. Místo setkání nebylo určeno. Zá úmorného vedra se přesto obě skupiny spojily na terase restaurace Maděrič v Moravském Žižkově. Následně pak všichni vyrazili na zkrácenou etapu přes Prušánky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice na koupaliště v Lužicích. Občerstvení a ochlazení bylo vynikající a tak jsme se sem nejen z tohoto důvodu vraceli skoro každý podvečer. Následoval návrat na základnu, výborná pečená žebra jako specialita Obecního domu v Bojanovicích a pak večerní vystoupení rockerů do pozdních nočních hodin. Sečteno a podtrženo v tento den najeto v rozmezí od 32 po 110 km a to v závislosti, kdo odkud vyjel.
Úterý, 8.7.2014 slibovalo podstatně delší trasu s tím, že pro některé měla být dokonce letošním rekordem. Výjezd byl za docela chladného a větrného počasí směrem na Josefov. Vedle Starého Poddvorova většina koukla na kraj z místní rozhledny. Vítr neustával a cesta byla vysilující, neboť jako náhodou se nám všechny hospody jakoby vyhýbaly. Až loni ověřené infocentrum Čejkovice nezklamalo a po krátké zastávce konečně vykouklo sluníčko. Dál pak Čejč, Šardice, Svatobořice aj Mistřín, Dubňany a hurá na Lužák. To je to koupaliště v Lužicích, kam jsme se museli vrátit pro SIM kartu. (podrobnosti u účastníků zájezdu.) Po návratu na základnu čekal některé ještě jeden návrat do Lužic. A to na hodovou zábavu, kde „sú baby za chlapy“ jak říkají místní. A odehrává se zde večer plný zajímavých scének. Největší aplaus sklidili šohaji z Mikulčic, kteří za pár minut dokázali na place udělat takový bordel, že pak trvalo pěknou dobu místním, než tuto spoušť uklidili. Co se týče cyklistiky 56,2 km, měřeno přesně. No a rekord nakonec padnul.
Středa, 9.7.2014 měla být pro jednoho z nás opět dnem rekordů. A nebudu napínat, splnilo se to. Tak jako předcházející den jsme projížděli humna vesnic Josefov, Prušánky, Žižkov a Velké Bílovice pod záminkou vyhledání otevřeného sklepa. Marně. Až na první dlouho očekávané zastávce v Podivíně nás ohromně překvapil raper Normen, kterého jak sám uváděl určitě známě všichni z televize. Jeho vystoupení nás dost pobavilo. V Lednici se našel prostor i na oběd. A pokračování vedlo lesy kolem Dyje do Břeclavi. Břeclavský soukromý pivovar nás pohostil svým Kancem, což byl světlý ležák. No a pak přes Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice a hádejte? Lužák. Dneska šroubeček,…..ale nebyl. Byla Plzeň a místní speciality. S cestou zpět do Bojanovic po objevené cyklostezce najeto 69,9 km. No a večer? Návštěva vinného sklípku vinařství Blažek. Co k tomu dodat. Nekontrolovaná konzumace s pokračování u fotbalového přenosu MS. Definitivní závěr pak byl na mejdanu na dvojce. Honzík ví své…. Ale nepoví!!!!
Čtvrtek, 10.7.2014 snad rekord pro většinu. 125 km. Nebudu unavovat názvy vesnic, které jsme projeli, ale cílem dnešní etapy byl jednoznačně Velehrad. A to se nám podařilo. Malebné poutní místo, které bývá cílem poutníků z celé Evropy. Cestou tam v buchlovských kopcích byl od nás kousek hrad Buchlov a při zpáteční cestě nás čekala ještě nostalgie v podobě návštěvy leteckého muzea v Kunovicích. Zpáteční cesta po Baťově kanálu až do Hodonína, přes Lužice do Bojanovic. Večerní produkce už nebyla takřka žádná, neboť páteční návrat již působil na všechny stejně.
Pátek, 11.7.2014 návrat… a chčije. Slabší povahy nasedají zbaběle do aut a odjíždí. Skupina B se smrskla na 3 bikery, kteří za podmračeného počasí vyráží po ose domu. Předpovědi nezklamaly a tak po několika kilometrech opravdu začíná. Zastávka v Bílovicích, Přítlukách a Iváňi. Pak na cestu cibulačka a slíbené meruňkové knedlíky. Nevím, kolik najeli autaři, ale my měli od 89 po až skoro 130 km.
Co dodat? Perfektně naplánovaná akce do ještě krásnějšího prostředí Moravského Podluží. Je vidět, že se s cyklistikou dá spojit i docela dost dalších aktivit, které pak i přes rekordní etapy se dají stihnout ve vzniklém volném čase. Celý FOFO BIKE TEAM tímto vyslovuje pochvalu vedoucímu výpravy, před rozvinutou bojovou zástavou, za vzorně připravenou akci a všichni doufáme, že další ročník bude tak jak bývá zvykem ještě lepší.
Poznámka:
Další naší výpravou pod hlavičkou FBK budou Beskydy 17. – 19.10 2014.Jen nikdo netuší, jestli na kolech nebo na lyžích. Loni měly být lyže a byla kola, tak snad to nebude letos naopak.
